Spekulace, to je jistota náhody

Mladá fronta Plus - Spekulace, to je jistota náhody

Chcete vydělat? Počítejte. Není to sice lehké, a proto to také hned tak někdo nedokáže. Ale když se to umí, stojí to za to.

Matematika je abstraktní věda, které rozumí jen pár shůry vyvolených. Čím hloub do ní člověk proniká, tím je odtažitější a pro fungování „normálního“ života zcela bezvýznamná. Tak si to alespoň myslí většina laiků. Ti na ni v lepším případě pohlíží s obdivným leč vzdáleným odstupem. A málo není ani těch, kteří ji zvysoka přehlíží s tím, že jde o natolik složitou disciplínu, kterou se ani nemá smysl zabývat. To je samozřejmě omyl. Kde by svět byl bez matematiky. Přesto si s těmi nejsložitějšími matematickými teoriemi dovede poradit jen několik tisíc lidí na světě. A proto člověk, který navíc dovede takovou schopnost využít v praxi, má úspěch téměř zaručen.

Jedinečný princip

Firmou, která realizuje své obchody pomocí složité matematiky, je ryze česká akciová společnost RSJ obchodující hlavně na jedné z největších světových burz, londýnské Euronext.liffe. RSJ obchoduje s finančními deriváty, což jsou produkty, jejichž hodnota je odvozena od hodnoty primárního (podkladového) aktiva jako jsou akcie, dluhopisy, úrokové míry. A právě na ty poslední se RSJ specializuje. Jak říká zakladatel firmy Karel Janeček, objem jejích obchodů činí čtyři procenta všech transakcí, které se na burze uskuteční. Zbylých 96 procent tvoří tisíce dalších subjektů po celém světě. Ona čtyři procenta tvoří však největší kus tohoto koláče. Význam společnosti také dobře ilustruje její roční obrat 30 biliónů euro ročně, což je rozpočet České republiky vynásobený 1000krát.

Díky hlubokým znalostem matematiky si firma může dovolit podstoupit na burze riziko, které by pro ostatní již bylo nepřijatelné. „Aplikujeme složité teorie stochastické analýzy. Tyto znalosti nejsou ojedinělé. Nicméně my dovedeme aplikovat tyto teorie a vědu v byznysu, což většina vědců nedělá, protože pracují v různých akademiích věd, píší odborné publikace nebo tyto teorie vyučují na vysokých školách. Naštěstí pro nás po nich nikdo nechce, aby s tím šli na burzu,“ říká Karel Janeček. Modely pravděpodobnosti dnes studují na amerických univerzitách i bankovní úředníci. Svět vědy a byznysu se tak začíná prolínat. „Asi ode mě není moc taktické zveřejňovat princip, na jakém naše obchody fungují. Ale na druhou stranu postavení, které v současnosti máme, je výsledkem mnohaletého postupného vývoje. I kdyby si teď někdo vzpomněl, že chce obchodovat podobně jako my, bude mu trvat hodně dlouho, než nám bude schopen konkurovat,“ vysvětluje Karel Janeček.

Větší obchod – větší riziko

Firma sice spekuluje na burze, podstupuje nemalé riziko, ale rozhodně nejde o žádné hazardování. „Spekulant obchoduje za účelem zisku. Na základě informací, které má, si umí spočítat riziko obchodu dané velikosti a jeho průměrný výnos. Podle toho se rozhodne, zda se chce takových obchodů účastnit“ vysvětluje obecně Janeček, pro jehož společnost není výjimečná ani objednávka o nominální hodnotě 20 miliard euro. Velký objem obchodů souvisí s tím, že RSJ je oficiálním tvůrcem trhu (obchoduje nepřetržitě, a to současně na straně nabídky i poptávky) a specializuje se na obchodování s futures kontrakty, které jsou nejlikvidnější – velké objemy lze nakupovat a prodávat v horizontu sekund. Futures v tomto případě znamená sázku o budoucí ceně úroku, kolik bude např. za půl roku. Člověk vydělává nebo prodělává, když úroky rostou nebo klesají – podle toho v jaké je zrovna pozici. Ve skutečnosti však k vyhodnocení sázky až za půl roku nedojde. Firma totiž stávající pozici může v desetině sekundy prodat a to, za kolik to bude, se řídí momentální tržní hodnotou úroku.

Platí, že čím větší obchod, tím větší hrozí riziko. Nebezpečí vyhodnocuje počítač. V něm jsou naprogramovány pokud možno všechny okolnosti, které mohou mít na trh vliv. V praxi to funguje tak, že pokud počítač vyhodnotí určitou objednávku na straně nabídky jako příliš rizikovou, není ochotný tuto objednávku uskutečnit a naopak dává přednost objednávkám s menším rizikem na straně poptávky.

Počítačové programy vymýšlejí a dennodenně aktualizují analytici, vývojáři a matematici. Obchody, vývoj trhu a zprávy ze světa zase sledují na monitoru tzv. tradeři. Čísla při tom létají rychlostí desetin sekund tam a zpátky. Na základě specifických změn situace na trhu trader aktualizuje parametry obchodního systému. , pozoruje grafy vývoje trhu, sleduje aktuální situaci ve světě, o které ho informují například agentury Reuters a Bloomberg, a hlídá nečekané zprávy. Pokud se nějaká taková objeví, okamžitě mačká na klávesnici tlačítko Escape – únik, čímž se během několika milisekund zruší veškeré objednávky na trhu. Nepředvídatelné události totiž situaci na trhu s úroky významně mění a následně by se zobchodovaly pouze ty nevýhodné objednávky. Pokud by v takové situaci firma uzavřela obchod, v němž sází na to, že úroky klesnou, a poměr náhle se obrátí, hrozí jí velké ztráty. „Proto se tradeři vzájemně jistí. Máme sice zjištěno, že trh zareaguje „až“ 12 vteřin po nečekané zprávě, ale rozhodně bych s tlačítkem escape neotálel,“ Karel Janeček se sice směje, je ale vidět, že to myslí vážně.

Od traderů požaduje vysoké vzdělání, které ale nemusí být nutně ekonomické. „Vybíráme inteligentní lidi s výborným postřehem, kteří se nebojí podstupovat rizika, nepropadají panice a jsou ochotni se učit. Často jsou to také fanoušci hazardních her, což není na škodu, protože spekulování na burze je taky hra. I když psychicky náročná. Velké obchody jsou často ztrátové. Nakoupíme strašně moc a cena jde dolů. Za pár sekund tak můžeme prodělat klidně i 300 000 euro. Trader na to kouká, a nemůže s tím nic dělat. Je to prostě smůla,“ říká Karel Janeček.

Sčítat a mít štěstí

Matematika může mít k hazardu skutečně velmi blízko. Karel Janeček je toho dobrým příkladem. Za studií v Americe hrával Black Jack například v kasinech v Las Vegas. Kvůli jeho matematickým schopnostem mu ale místní šéfové hraní zatrhli. „Jednou mě vyhodili zrovna ve chvíli, kdy jsem prohrával čtyři tisíce dolarů. Pro vedení kasin totiž není směrodatné, kolik člověk vyhrál, ale že obecně hraje dobře. Za poměrně krátkou dobu dovedou odhalit, že mám matematickou výhodu – umím počítat karty a hlídám si kladnou střední hodnotu. Jen teď zrovna prohrávám, protože nemám štěstí,“ vysvětluje princip promyšleného karbanění Karel Janeček. Mazaný hráč dovede svoje působení v kasinech prodloužit tím, že mezi nimi pendluje, a to například každou půl hodinu. Herna totiž dovede fikaného karbaníka odhalit velmi brzy, půl hodina hraní je tak na hraně. Nasadí na hráče odborníka, který mu pomocí kamery kouká do karet a počítá je spolu s ním. Jenže za tak krátkou dobu si jeho matematickou výhodu nemůže ověřit. Na druhou stranu hráč má během půl hodiny jen minimální šanci na úspěch. „V průměru sice můžete vydělat 200 dolarů za hodinu, ale riziko je tak obrovské, že za stejnou dobu klidně pět tisíc prohrajete. Kdysi jsem si spočítal, že aby měl člověk 95% jistotu výhry, musel by hrát od rána do večera celý měsíc,“ říká matematik. Ve skutečnosti není při Black Jacku potřeba matematických schopností. Počítat karty dokáže každý inteligentní člověk: „Naučil jsem to svoji manželku, která není matematička. A taky už má zakázaný vstup do kasin,“ usmívá se Karel Janeček. Nevypadá, že by mu vlastní jméno na černé listině amerických hazardních klubů nějak vadilo. Přece jenom spekulovat na burze s matematickou výhodou v hlavě, to má jinačí efekt.

Mgr. Karel Janeček, MBA, Ph.D. (1973)

člen představenstva, vedoucí analytického oddělení a manažer rizik RSJ. Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK – obor pravděpodobnost a Bradley University v USA. Postgraduálního studium a přednášková činnost na Carnegie Mellon University v Pittsburghu. Vymyslel počítačový program, který umožňuje profesionálním hráčům simulovat karetní hru Black Jack a zlepšovat tak herní strategii.